Výživa

To, že jídlo je důležité, je poznání staré asi jako samo lidstvo. Nicméně až teď, na začátku 21. století začíná i v psychiatrii vznikat obor, kterému se říká „výživová psychiatrie (nutritional psychiatry)“. Prestižní medicínský časopis Lancet Psychiatry přichází v roce 2015 (!) s upozorněním, že se objevují přesvědčivé doklady o tom, že výživa je rozhodujícím faktorem ve vysoké prevalenci a výskytu psychických onemocnění a že tedy vhodný způsob stravování je pro psychiatrii stejně klíčový jako pro kardiologii, endokrinologii či gastroenterologii [1].

Stále roste počet dokladů o vztahu mezi kvalitou výživy (a potenciálním nedostatkem některých živin) a duševním zdravím. Autoři článků upozorňují, že výživa by měla být považována za určující prvek nejenom fyzického, ale i mentálního zdraví. Relativně nedávno vznikla International Society for Nutritional Psychiatry Research (ISNPR), která se snaží získávat a sdílet kvalitní znalosti pro uplatnění výživy v prevenci a léčbě psychických onemocnění.

Asi nebude žádným překvapením, že jako prevence extrémních stavů je doporučována vyvážená čerstvě připravená strava ze základních surovin. Doporučováno je také omezení potravin s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin a vysokým glykemickým indexem. Výzkumy ukazují, že vysoká spotřeba cukru a nasycených tuků je spojená s horší dlouhodobou prognózou schizofrenie [2].

Kromě tohoto všeobecného doporučení existují doklady o prospěšném vlivu omega-3 mastných kyselin a některých vitamínů, především vitamínu ze skupiny B (zvláště B₃, B₆ a B₁₂), vitamínu C, vitamínu D a vitamínu E [3].

Není to zas tak jednoduché, jak to vypadá. Například se ukázalo, že lidé s psychózou mají nedostatečnou hladinu vitamínu D [4]. Zároveň se ale nezdá, že by doplnění vitamínu D bylo nějak zvlášť nápomocné. Spíše to vypadá, že na vývoj onemocnění má vliv nedostatek tohoto vitamínu již v průběhu prenatálního vývoje a raného dětství, takže se vedou úvahy o prospěšnosti jeho podávání jako prevence psychotických onemocnění.

Prospěšnost užívání omega-3 mastných kyselin je na druhou stranu poměrně široce přijímána jako účinné opatření. Bylo prokázáno, že jejich užívání v dlouhodobém horizontu snižuje riziko rozvoje psychotických stavů [5]. Více o mém hledání „nejlepší“ dávky omega-3 mastných kyselin si můžete přečíst zde. Na druhou stranu, Sinn a její kolegové (2010) provedli metastudii klinických výzkumů, podle které jsou výsledky studií nekonzistentní a v mnoha případech nepřesvědčivé [6].

Každopádně ale vyšší dávky omega-3 mastných kyselin nejsou škodlivé, proto jejich užíváním nelze tak moc zkazit.

A ještě obligátní závěrečné varování: autorka těchto řádků není lékařkou. Mé názory se utvářely na základě studia více zdrojů informací, přesto se stále jedná o závěry laika. Přistupujte k nim proto s nejvyšší obezřetností a případná rozhodnutí učiněná pod jejich vlivem rozhodně dále konzultujte. 

Zdroje a odkazy

[1] Sarris, J. Logan, A.C., Akbaraly, T.N., Amminger, G.P., Balanzá-Martínez, V., Freeman, M.P., Hibbeln, J., Matsuoka, Y., Mischoulon, D., Mizoue, T., Nanri, A., Nishi, D., Ramsey, D., Rucklidge, J.J., Sanchez-Villegas, A., Scholey, A., Su, K.-P. & Jacka, F.N. (2015). Nutritional medicine as mainstream in psychiatry [Online]. The Lancet Psychiatry, 2(3), 271-274. http://doi.org/10.1016/S2215-0366(14)00051-0

Web International Society for Nutritional Psychiatry Research (ISNPR): http://www.isnpr.org/

[2] Peet, M. (2004). Nutrition and schizophrenia: beyond omega-3 fatty acids [Online].Prostaglandins, Leukotrienes And Essential Fatty Acids, 70(4), 417-422. http://doi.org/10.1016/j.plefa.2003.12.019

[3] Hoffer, L. J. (2008). Vitamin therapy in schizophrenia [Online]. The Israel Journal Of Psychiatry And Related Sciences, 45(1), 3-10. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18587164

[4] Belvederi Murri, M. (2013). Vitamin D and psychosis: Mini meta-analysis [Online]. Schizophrenia Research, 150(1), 235-239. http://doi.org/10.1016/j.schres.2013.07.017.

[5] Amminger, G. P., , Schäfer, M.R., Schlögelhofer, M., Klier, C.M. & McGorry, P.D. (2015). Longer-term outcome in the prevention of psychotic disorders by the Vienna omega-3 study [Online]. Nature Communications, 6, 7934. http://doi.org/10.1038/ncomms8934

http://www.extremni-stavy.cz/omega-3-mastne-kyseliny

[6] Sinn, N., Milte, C. & Howe, P. R. C. (2010). Oiling the Brain: A Review of Randomized Controlled Trials of Omega-3 Fatty Acids in Psychopathology across the Lifespan [Online]. Nutrients, 2(2), 128-170. http://doi.org/10.3390/nu2020128

Publikováno 8. 8. 2016