Ω-3 mastné kyseliny

Rozhodně je vhodné zvýšit jejich příjem.

Buď pomohou, nebo alespoň neuškodí.  

 

 

V nemocnici mi o doplňcích výživy nic neřekli. Narazila jsem na ně vlastně náhodou, když jsem hledala postupy, které se používají pro terapii psychóz. Když jsem se ošetřujícího lékaře zeptala, zda mohou být s antipsychotiky brány omega-3 mastné kyseliny (ty jsem objevila jako první), nebránil se. Ani mě nijak nepodpořil, prostě mi to dovolil.

Na omega-3 mastné kyseliny jsem narazila, když jsem ve vědecké databázi Scopus hledala informace o tom, co by mohlo pomoct. Ve své vydatně citované (466 citací k červenci 2016) Amminger se svými kolegy [1] vyšli z myšlenky, že když jsou omega-3 mastné kyseliny pro zdraví všeobecně prospěšné a nemají žádné klinicky relevantní nepříznivé účinky, stojí za to prozkoumat jejich preventivní použití při psychotických onemocněních.

V letech 2004-2007 tedy provedli randomizovanou dvojitě slepou studii ve velké veřejné nemocnici ve Vídni. Studie se účastnilo 81 účastníků od 13 do 25 let s vysokým rizikem psychotické poruchy. Intervence spočívala v tom, že v průběhu 12 týdnů účastníci dostávali omega-3 mastné kyseliny nebo placebo a pak byli dalších 40 týdnů monitorováni. Sledovalo se primárně to, zda se dostanou do psychotického stavu. Dalšími sledovanými parametry pak byl změny v oblasti symptomů a fungování.

Studii dokončilo 76 z původních 81 pacientů (tedy 93,8 %). Než byl pokus dokončen, u 2 ze 41 pacientů ve skupině, která dostávala omega-3 mastné kyseliny (tedy 4,9 %), se rozvinula psychotická porucha. V kontrolní skupině, která dostávala placebo, se psychóza rozvinula u 11 ze 40 pacientů (což je 27,5 %). Omega-3 mastné kyseliny také významně snížily výskyt pozitivních symptomů, všeobecných symptomů a zlepšily fungování. Výskyt nežádoucích účinků mezi oběma skupinami se nelišil. Z toho Amminger a jeho kolegové dovodili, že omega-3 mastné kyseliny redukují riziko rozvoje psychotické poruchy a mohou poskytovat bezpečnou a efektivní strategii pro prevenci.

Hurá, hurá! říkala jsem si. Našla jsem něco, co je bezpečné a účinné, tak proč to nezkusit. Pak ale vyvstala otázka dávky. Účastníci studie dostávali denně čtyři 0,5 g želatinové kapsule. Denní dávku tvořilo 700 mg EPA (20: 5n3), 480 mg DHA (22:6n3) a 7,6 mg vitamínu E. Dále pacienti denně dostávali 220 mg jiných omega-3 mastných kyselin (18:3n3, 18:4n3, 20:4n3, 21:5n3, and 22:5n3). Denní dávka tak byla zhruba 1,2 g omega-3 mastných kyselin.

Myslela jsem, že když by takové dávkování mohlo být dobré pro nejcitovanější klinickou studii, mohlo by být dost dobré i pro mě. I začala jsem hledat přípravky, které by takovou dávku poskytly. U většiny přípravků byl uváděn pouze obsah EPA a DHA. Spočítala jsem si tedy jejich poměr v Ammingerově studii (1,46) a hledala jsem přípravky s nejpodobnějším složením. Vzhledem k ceně vyšel ze srovnání nejlépe Rybí olej od firmy Blue Care. V jeho tobolkách je poměr EPA/DHA 1,5. Denní dávku tvořily čtyři tobolky s 720 mg EPA a 480 mg DHA. Byla jsem na sebe docela pyšná, že jsem našla něco, co se opravdu hodně blížilo dávce používané ve výše zmiňované studii.

Ambulantní ošetřující lékařka ale moje dávkování zavrhla. Tvářila se přitom dost přezíravě, něco ve smyslu „jak vás proboha mohla napadnout taková hloupost“ a doporučila mi jiný přípravek – tobolky Eye q od firmy EquaZen. Poměr EPA/DHA je 3,2 a kromě omega-3 mastných kyselin obsahuje ještě omega-6 kyselinu obsaženou v pupalkovém oleji. Paní doktorka argumentovala tím, že tobolky hodně pomáhají dětem s ADHD, metabolizmus 3-omega kyselin je složitý a proto bude lepší jiné dávkování než ve zmiňované studii.

A ještě obligátní závěrečné varování: autorka těchto řádků není lékařkou. Mé názory se utvářely na základě studia více zdrojů informací, přesto se stále jedná o závěry laika. Přistupujte k nim proto s nejvyšší obezřetností a případná rozhodnutí učiněná pod jejich vlivem rozhodně dále konzultujte. 

Zdroje a odkazy

http://www.extremni-stavy.cz/hledani-informaci

[1] Amminger, G. P., Schafer, M. R., Papageorgiou, K., Klier, C. M., Cotton, S. M., Harrigan, S. M., Mackinnon, A., McGorry, P. D. & Berger, G. E. (2010). Long-Chain ω-3 Fatty Acids for Indicated Prevention of Psychotic Disorders [Online]. Archives Of General Psychiatry67(2), 146-154. http://doi.org/10.1001/archgenpsychiatry.2009.192

Publikováno 8. 8. 2016