Web MIA nedávno upozornil na výsledky zajímavé dánské studie, která zkoumala vztah mezi léčbou antipsychotiky a stavem pacientů po deseti letech od první psychotické epizody.
Výsledky jsou poměrně překvapivé – téměř třetina pacientů (30 %) byla po deseti letech v remisi (neměli psychotické symptomy) navzdory tomu, že neužívali léky. Ještě zajímavější je srovnání těch účastníků, kteří léky brali (těm se říká kompliantní – tedy „poslušní“) a těch, kteří je nebrali (nekompliantní, tedy „neposlušní“). Z kompliantních pacientů byla po deseti letech v remisi půlka (49,4 %), z nekompliantních tři čtvrtiny (74,3 %).
Studie zkoumala řadu dalších charakteristik účastníků, aby zjistila, co ovlivňuje šance na zotavení.
Na čem záleží
Začnu tím, co důležité není. Je jedno, jakou „psychotickou“ diagnózu člověk má – jestli je to schizofrenie, nebo akutní psychotická porucha. Je také jedno, kolik mu bylo, když psychotická krize propukla, jak vysoké měl IQ a to, zda dokončil či nedokončil střední školu. Je dokonce jedno, zda užíval či neužíval návykové látky, či jak dlouho trvala neléčená krize.
Charakteristiky, které byly statisticky významně spojené s lepšími výsledky, byly jenom tři: pohlaví, úroveň fungování a účast na trhu práce či ve vzdělávání.
Nejsilnější propojení bylo mezi prací/studiem a absencí psychotických symptomů. Ti, co pracovali/studovali měli 4 krát větší šanci, že nebudou mít psychotické příznaky než ti, kteří nepracovali/nestudovali.
Druhé nejsilnější propojení bylo mezi úrovní fungování a absencí psychotických symptomů. Ti, kdo měli dobrou úroveň fungování, měli 2,3 x šanci na absenci psychotických symptomů.
Jen o málo slabší bylo propojení mezi pohlavím a dobrými výsledky – ženy měly 2,1 x větší šanci, že budou bez psychotických příznaků než muži.
Bez léků lze být po deseti letech v lepším stavu než s nimi
Zajímavé bylo i srovnání skupiny s medikací a bez ní. Neléčeni účastníci měli významně vyšší funkční skóre, nižší úroveň negativních symptomů a častěji měli zaměstnání. Jak uvádějí autoři, získaná data podtrhují nepříznivé dlouhodobé výsledky, které mohou vyplynout z užívání antipsychotických léků.
Když se na to podíváme s jistým odstupem, studie přináší dvě zprávy – jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá je, že i lidé, kteří vysadí medikaci, mohou po deseti letech od první psychotické krize dobře prospívat. Nejenom dobře fungovat, ale být bez psychotických příznaků. Dokonce na tom mohou být lépe než ti, kteří léky pravidelně berou.
A teď ta špatná zpráva. Studii se nepodařilo vnést více světla do toho, co je důležité. Vlastně jenom jedna věc je jasná: že roli hraje pohlaví. Pokud jde o o další dvě charakteristiky, které se ve studii ukázaly jako významné, není zřejmé, co je příčinou a co následkem. Může to být tak, že lidé, kteří chodí do práce nebo studují, mají díky tomu méně psychotických symptomů. Nebo to může být také tak, že díky tomu, že někdo má méně psychotických symptomů, tak může studovat nebo chodit do práce. Obdobné to je i s úrovní fungování.
Přesto, že jsme se díky této studii neposunuli v tom, co přesně je pro úspěšné zotavení potřeba dělat vedle vysazení léků, její výsledky přinášejí naději, že v dlouhodobém horizontu to jde i bez léků. Autoři v závěru poukazují na to, že psychotická onemocnění jsou značně různorodá a současné pokyny týkající se léčby nepokrývají všechny podskupiny. I někteří psychiatři připouštějí, že část lidí procházejících extrémním stavem medikaci dlouhodobě nepotřebuje. Problém ale je, že lékaři nedokáží rozpoznat, zda daný člověk do této skupiny patří. Tak „pro jistotu“ nasadí léky všem, přestože dlouhodobá léčba má na mnohé devastující účinky.
Neměli bychom se s tím smiřovat. Především by se s tím neměli smiřovat lékaři, kteří se zavázali, že „budou podle svých možností a svého nejlepšího svědomí řídit život zdravých i nemocných vždy jen k jejich prospěchu“.
Zdroje
Bruiz, Bernalyn. (2017). Danish Study Finds Better 10-year Outcomes in Patients Off Antipsychotics. Publikováno 7. 4. 2017, dostupné z: https://www.madinamerica.com/2017/04/new-study-explores-long-term-outcomes-antipsychotic-drugs/
Wils, R. S., Gotfredsen, D. R., Hjorthøj, C., Austin, S. F., Albert, N., Secher, R. G., . . . Nordentoft, M. (2017). Antipsychotic medication and remission of psychotic symptoms 10 years after a first-episode psychosis. Schizophrenia Research, 182, 42-48. http://dx.doi.org/10.1016/j.schres.2016.10.030